Dolní Bělá a hrad Berk 13.5. 2006
Účastníci akce: Petr a Radka, Mirka a Vašek
Tentokrát jsme měli naplánováno dojet přes Plasy do Mariánské Týnice, ale díky dešti v okamžiku plánované startu, jsme změnili nejen čas odjezdu ale i cíl. Pojedeme do Dolní Bělé na zbytky po hradu Berk (možno dohledat na www.hrady.cz jako hrad Bělá v okrese Plzeň.-sever).
Dnešní trasa: Plzeň(Košutka, konečná tram. č. 4) - Záluží - Horní Bříza (kolem keramičky) - Trnová - Krašovice - Mrtník - Loza - Dolní Bělá (nad ní je hrad Berk) - Horní Bělá - Tatiná - Tlucná - Žilov - Horní Bříza - Záluží - Třemošná - Zruč - Senec (cukrárna "U Samků") - Košutka.
Původně plánovanou trasu do Mariánské Týnice u Kralovic jsme zrušili po dvou odkladech kvůli dešti. A na pořad dne přišel nám již známý hrad Berk v Dolní Bělé.
Takže jsme vyráželi ve 12:00 (Mirka a Vašek přijeli na minutu přesně) směrem na Záluží. Po známé silnici jsme jeli až do Horní Břízy. Tady jsme ve snaze jet malinko jinak než jindy sjeli ze značené cesty. Ale po chvíli nejistoty jsme se ocitli v nám neznámých místech - Trnovské vísky. Odtud jsme sjeli do Trnové. Zde nás zaujal hospodářský areál, kde jsme zblízka viděli spoustu ovcí a koní. A výhledy na krajinu u Plzně z neznámých úhlů. Po Trnové jsme se zadem dostali do Krašovic a odtud lesem až na silnici nad Mrtník. Odtud to byl kousek do Lozy a Dolní Bělé. A nad námi se tyčil ostroh s drobnými zbytky po hradu. Na konci cesty je dost ostré stoupání vzbuzující za jízdy obavy z překlopení na záda. Na vlastní plošině je dnes amfiteátr a na konci ostrohu málo zbytků po hradu. Za to pod nohama nám leží Dolní Bělá a takřka před námi na dosah Horní Bělá. Po obhlídce okolní krajiny a poháněni přicházejícím deštěm sjíždíme do obce a přečkáváme přeháňku v místní hospodě u jídla (tedy my chlapi, ženské si to vynahradí později). Další cesta vede přes Horní Bělou na Tatinou, Tlucnou a Žilov do Horní Břízy. Tady padá rozhodnutí, že i kolegyně si chtějí užít a proto další cesta vede přes Záluží a Třemošnou (kolem letadýlek pana Tarantíka) do Zruče a Sence. Zde se nachází naše další poutní místo - cukrárna U Samků. Takže tady si užívá dámská část výpravy (my chlapi se taky trochu podílíme) na sladkém mlsu a kafíčku. Prostě jarní cyklistická idyla. A tak krásně zjihlí sjíždíme na Bílou Horu, kde se loučíme s Mirkou a Vaškem, protože se stavíme u známých na kus řeči.
Bylo to fajn. A přestože počasí hrozilo, tak jsme vůbec nezmokli.