Krkonoše - Dolní Dvůr 29.4 - 1.5. 2006
Účastníci akce: Lída (spolumajitelka nemovitosti) a Luboš (majitel spolumajitelky), Petr a Radka, Karel a Hanka.
Již delší dobu nám Lída s Lubošem popisovali krásy Krkonoš, ať zimních či letních. To se jim to povídá, když Lída je spolumajitelkou chalupy v Dolním Dvoře u Vrchlabí a tím pádem se mohou vypravit do Krkonoš v podstatě kdykoli (pokud jim to zaměstnavatel a finanční situace dovolí). A tentokrát jsme s nimi jeli i my ostatní. Původní plán počítal s výletem na vrcholy Krkonoš na běžkách a pěší tůrou v níže položených partiích. Bohužel, počasí nám nedovolilo tento plán uskutečnit (akci pořádali Střelci, tak se není čemu divit).
Sobota 29.4. 2006
Před 9. hodinou dopoledne vyjíždíme z Plzně, po několika zastávkách (čůrací a nakupovací) dorážíme po poledni do Dolního Dvora. Chaloupka je moc pěkná, klasická krkonošská roubenka, okolo teče zurčivý potůček. To se nám to bude spát. Po vyložení zavazadel a zásob jídla odjíždíme do Vrchlabí na oběd. Před restaurací upoutaly naši pozornost parádní motorky, někteří neodolali a nechali se s nimi vyfotit. Po uspokojení základních životních potřeb (tj.s plnými bříšky) jsme si prohlédli Vrchlabí. A pak už zpátky na chalupu a zatopit, ať nám večer není zima. Z večerních zážitků je třeba zdůraznit pokus Hanky a Luboše o namíchání "bombardina", alkoholického nápoje podávaného v alpských lyžařských střediscích. Bylo to opravdu dosti silné pití a některým z nás výrazně zvedlo náladu, viď Hani. Další "zajímavou" akcí bylo zjištění, že Karel vzal Hance z domova místo jejích lyží lyže jejich syna, které mají jiné vázání a jsou výrazně delší. Situaci zachránila Lída, která odněkud vytáhla běžky a boty své neteře.
Neděle 30.4. 2006
Při prvním dnešním pohledu z okna je jasné, že včerejší plány na dnešní lyžařskou tůru na vrcholy Krkonoš vezmou za své. Okolo chalupy se válí mlha, vytrvalý déšť postupně přechází ve sněhodéšť. Rtuť v teploměru se nechce moc odpoutat od nuly. A tak v klidu snídáme a vymýšlíme, co dnes podnikneme. Nakonec vyrážíme na obhlídku Špindlerova Mlýna. A dobře jsme udělali, protože na Labi po Špindlem se jedou závody na "divoké" vodě. Vůbec to těm závodníkům nezávidíme: zima, voda zhora i zdola. Pohled na borce zápasící s peřejemi nám bral dech, viděli jsme i několik zásahů záchranářů. Pak jsme pokračovali do Špindlu. Tady jsme si prohlédli lyžařský areál Sv. Petr. Černá sjezdovka je opravdu "pěknej krpál". Ještě tu byly zbytky sněhu. Mezitím se počasí umoudřilo, dokonce vysvitlo slunce a tak jsme se mohli pokochat výhledy na Kozí hřbety. Také Medvědín a Mísečky se vyklubaly z mraků. Prostě panorama Špindlerova Mlýna je úchvatné. Samotné městečko je však strašně přecpané a přeplácané různými dosti nevkusnými stavbami. Komerce je zde cítit ze všeho. Nedovedu si představit hemžení lidí v době vrcholné zimní sezóny. Raději nasedáme do aut a vracíme se do Dolního Dvora. Tady je krásný klid a pohoda, na louce u chalupy rozkvetlo množství petrklíčů. V podvečer se vydáváme na kratší okružní cestu v okolí Dolního Dvora.
Pondělí 1.5. 2006
Na dnešek máme naplánovanou pěší tůru. Počasí je výrazně lepší než včera a tak po snídani a ranní kávě vyrážíme do Luisina údolí. Kromě krásné jarní přírody jsou zde k vidění také roubené chalupy ať původní nebo nově postavené. Na mnohých stráních jsou vidět sloupy od lyžařských vleků. V zimě to tu asi "žije". Stoupáme stále výš a výš, objevují se první ostrůvky sněhu. A také se před námi otevírají pohledy na vrcholy či do údolí. Škoda toho včerejšího počasí, pohledy z vrcholů Krkonoš musí být nádherné. Po obědě začínáme pakovat a uklízet, přece jenom do Plzně je to daleko. Moc se nám tu líbilo, snad nás sem Střelci ještě někdy vezmou. Při zpáteční cestě děláme "kochací" zastávku u městečka Čistá u Horek. Je odtud náramný pohled na celé panorama Krkonoš. Jedním slovem - paráda. Tak snad zase někdy v Krkonoších. Díky Lído, díky Luboši!