Jizerské hory II - červenec 2003
Účastníci akce: Petr a Radka Buriánovi, Franta a Dana Berkovi.
Zimní Jizerky nás okouzlily a proto jsme se rozhodli navštívit tento kraj i v létě. Už po cestě sem se před námi otevřelo nádherné panorama Jizerských hor umocněné zářící věží vysílače na Ještědu. V zimě jsme toto panorama neviděli, protože bylo celé v mlze. Tím více jsme se těšili na týden, který tu strávíme. Opět bydlíme v Josefově Dole-Dolním Maxově v Chatě Body. Naše první cesta vedla na hráz přehrady Josefův Důl, ze které jsou parádní výhledy do údolí řeky Kamenice a na Tanvaldský Špičák. Další den jsme navštívili okolní rozhledny Bramberk, Slovanka a Královka a pokochali jsme se výhledy na Jizerské hory a také Krkonoše. Stačili jsme se vykoupat i v Bedřichovské přehradě. Cestou zpět jsme navštívili "poutní místo" cyklistů a turistů Šámalovu chatu na Velké louce. Naším cílem je i další rozhledna na Tanvaldském Špičáku. Vyšlápnout na kole až na vrchol tohoto kopce byl pro nás nadlidský výkon, velkou část "dokopce" jsme kola tlačili. Ale pokořit tento kopec stojí za to, z rozhledny jsou krásné výhledy na širé okolí. Další zajímavé místo, které jsme navštívili je Protržená přehrada na řece Bílá Desná. Stále jsou zde k vidění zbytky přehradní hráze, která se v roce 1916 protrhla a voda z ní těžce poničila níže položenou obec Desná. Vyjeli jsme i do vyšších partií Jizerských hor a zastavili se na občerstvení "Na knajpě", kde jsme se seznámili se svérázným provozovatelem tohoto bufetu. A pochopitelně jsme navštívili i symbol Jizerských hor - Ještěd. Cestou tam jsme projížděli Libercem, na jehož náměstí stojí architektonicky zajímavá budova radnice. Pak jsme pokračovali až na úpatí Ještědu, kde jsme nasedli na sedačkovou lanovku a nechali se vyvézt do sedla pod vrcholový kužel Ještědu. I tak jsme se zpotili při závěrečném výšlapu na vrchol. Kromě výhledů na Jizerky a Krkonoše je odtud vidět i do vnitrozemí. Při dobré viditelnosti je prý vidět až do Prahy. Jeden den jsme věnovali návštěvě Krkonoš. Autem jsme dojeli do Vrchlabí, odkud jsme vyšlápli na Strážný (taky pěkný "dokopec"), pak jsme jeli několik kilometrů víceméně po vrstevnici, míjeli několik samot či rekreačních chalup, dlouhým sjezdem jsme se dostali do Dolního Dvora a odtud se vrátili zpátky do Vrchlabí. Letní Jizerské hory nás přímo nadchly a určitě se sem ještě někdy vrátíme.