Ráno vyrážíme
z Plzně směr Krušné hory. Po předchozích propršených dnech se dnes udělalo
pěkně a teplo, jak jinak když vyrážíme na „cyklodovču“. Do Počátků přijíždíme
okolo 10. hodiny. Už tady na nás čekají Lída a
Luboš Střelcovi. A tak rychle vybalit nejnutnější věci, uvést kola do
pohotovosti (nasadit tašky, blikačky, dofouknout gumy,…) a vyrážíme.
Dnešní trasa: Počátky – Kraslice – Skelná – Rotava –po žluté tur. značce do bývalé Nové Vsi – přes Bukový vrch – na rozcestí vpravo po žluté t.z. – asi po 1 km odbočit vlevo – Přebuzské vřesoviště – Přebuz – Rolava – Stříbrná – Kraslice – Počátky. Část trasy vede po asfaltu, od Skelné až na Přebuz se jede po lesních zpevněných cestách (po deštích na nich byly místy pěkné louže).
Silnice mezi
Počátky a Kraslicemi vede z kopce, ale moc pěkně se nejede, protože asfalt
je rozbitý, kličkujeme mezi dírami. Za Kraslicemi začínáme stoupat do kopce ke
Skelné, ale ani tam kopec nekončí. Poněkud zestrměl a ještě se přidalo kamení.
Dámská část výpravy proto zdolává kopec pěšky. Na kopci jsme všichni odměněni
výhledy na část Krušných hor a Slavkovského lesa. Dále nás čeká pohodová jízda
do mírného kopce proti proudu Novoveského potoka: krásná šotolina, nikde nikdo,
potůček zurčí, ptáci zpívají. Stále se držíme žluté turistické značky, se
kterou se loučíme až pod Špičákem. Za chvíli již vjíždíme na Přebuzské
rašeliniště, jehož velká plocha se před námi znenadání otevřela. Chvíli se
kocháme, ale je nutno uspokojit i jiné životní potřeby, a proto jedeme do vsi
(Přebuz) a hledáme nějakou hospodu. Našli jsme jen jakýsi bufet, kde nám jeho
majitelka uvařila grog (poněkud se ochladilo) a přitom nás stačila ještě
informovat o spoustě místních zajímavostí: např. rostou zde houby obřích
velikostí, v zimě tu sníh sahá do výšky prvního podlaží budov,…. Po
příjemném osvěžení pokračujeme dále, projíždíme Rolavou, krásným Rájeckým
údolím a pak sjezdík do Stříbrné. Krásná krajina, minimální provoz na
silnicích. Užíváme si to. Mezi Stříbrnou a Kraslicemi provoz trochu zesílil,
ale zato tu mají úplně nový asfalt, tak to jede skoro samo. Na závěr nás čeká 7
km stoupání do Počátků. Zítra ty kopce asi budeme v nohách cítit.
Dnes jsme si
naplánovali trasu, jejímž hlavním cílem je rozhledna Háj u Aše. Budeme muset
několikrát přejet státní hranici.
Dnešní trasa: Počátky – Vysoký Kámen – Lubenské sedlo
(hraniční přechod) – Wernitzgrun – Landwust – Bad Elster – Doubrava (hraniční
přechod) – Kopaniny – Podhradí – Aš – rozhledna na kopci Háj – Vernéřov -
Horní Paseky – Bad Brambach (2x hraniční přechod) – Plesná – Vackov –
Luby – Zálubí – Valtéřov – Kostelní – Počátky. Povrch je převážně asfalt různé
kvality, mezi Vysokým Kamenem
a hran. přechodem u Wernitzgrunu cesta vede po lesní cestě, jejíž sjízdnost je
místy dost náročná.
Za chvíli po
startu dnešní etapy dojíždíme k Vysokému
Kameni. Vedle cesty tu opravdu
ční vysoký kámen, na kterém je vybudováno jednoduché výhledové místo. Původně
v okolí stála docela velká obec stejného jména, na kterou zde upozorňuje
informační tabule. Potkali jsme tu zajímavého turistu, který pěšky obcházel
celou ČR podle hranic a už se blížil k cíli, protože vyšel z Ústí nad
Labem. Pak pokračujeme podél hranice až na hraniční přechod. Ihned poznáváme, že
jsme v Německu. Všude čisto, uklizeno, načinčané domečky, upravené
zahrádky. Trošku jsme se tu zamotali, ale nakonec dojíždíme do Bad Elsteru, kde
odbočujeme na silnici vedoucí na přechod do Čech. A jaké překvapení: na
přechodu po nás chtějí pasy. Po několika kilometrech dojíždíme do Aše a hledáme
odbočku na rozhlednu. Máme štěstí, hned první dotázaná místní obyvatelka
nás nasměrovala dobře. Je to pochopitelně do kopce a tak pod rozhlednou si
dáváme zasloužené pivo. A na rozhlednu jsme vyšlapali taky, rozhledy stály za
to. Cíl dnešní etapy byl splněn. Vydáváme se na zpáteční cestu, za Vernéřovem
projíždíme krásným údolíčkem, Bad Brambach bez problémů profrčíme a už jsme
zase v Česku. Ovšem Plesná – to byl šok. Naprosto nesourodé a neupravené
městečko, na náměstí dokonce stála továrna. Rychle v nakupujeme nějaké
vody, doplňujeme bidony a rychle uháníme pryč. Zanedlouho zdoláváme i
nepříjemné stoupání v Lubech a do Počátků už je to jen kousek. Po dnešní
trase pivo chutnalo výborně. Večer přijela ještě jedna dvojice cyklistů do
našeho cyklotýmu – Eva a Jirka Markvartovi. Zatímco mi už vykazujeme známky
únavy, oni jsou plni energie. Zítra se uvidí!
Na dnešní den jsme
si vytyčili vysoké cíle, chceme pokořit rozhlednu na Tisovském vrchu nad
Nejdkem a cestou si ještě prohlédnout mnohé zajímavosti a krásy a Krušných hor.
Dnešní trasa: Počátky – Kraslice – Rotava – Šindelová – Bernov – Nejdek – Nové Hamry – rozhledna na Tisovském vrchu – Nové Hamry – Jelení – Rolava – Rájecké údolí – Stříbrná – Kraslice – Počátky. Trasa vede převážně po vedlejších silnicích a asfaltovým povrchem, pouze výjezd na rozhlednu je po zpevněné lesní cestě.
Po vydatné
snídani, která nám má dodat dostatek energie pro zdolávání kopců, které nás
dnes čekají, vyrážíme po „tankodromu“ do Kraslic. Odtud musíme chtě nechtě
kousek po hlavní silnici, ale řidiči jsou celkem slušní. Asi po 2 km odbočujeme
vlevo směrem na Rotavu, městečko se nám moc nelíbí, je to tu takové zanedbané,
všichni podvědomě sledujeme, jestli se na nás odněkud nevyřítí banda cikánů. Za
Rotavou začíná mírné ale dlouhé stoupání, které skončí až kus za Šindelovou.
V Šindelové děláme zastávku u bývalé vysoké
pece, ze které tady zbývá
nepřehlédnutelné torzo. A pak do kopce, do kopce, do kopce,… Když vyjedeme
k Bernovu, otevře se před námi výhled na Tisovký vrch s rozhlednou.
Až tam nahoru? AU! To bude bolet! Poněkud ztrácíme výšku sjezdem do Nejdku, ale
objev krásného a stavebně zajímavého evangelického kostela nám to vynahradí.
Ještě krátká zastávka pod bývalou hradní věží a zase šlapeme do kopce do Nových
Hamrů. Tady konečně přichází čas na posilnění, a tak navštěvujeme restauraci
v penzionu Schwarz. Po doplnění energetických zásob nastává vrcholná fáze
dnešní etapy – výjezd k rozhledně. Asi po 2 km se naše skupina rozděluje
na dvě části. První volí cestu jízdmo po značené cyklotrase, druhá skupina se
vydává po kratší cestě, vedoucí po zelené turistické značce. Ta však není
průjezdná pro kola, a proto kola většinou tlačíme, někdy i přenášíme. Obě
skupiny, aniž by se nějak domlouvaly, se setkávají ještě kus před
rozhlednou,
takže poslední vrcholový výstup podnikáme opět společně. A pak na rozhlednu a
kocháme se. Jako ústupovou cestu z Tisovského vrchu volí celá skupina
cyklotrasu, po které se vracíme do Nových Hamrů, pak pokračujeme po mírně
stoupající ale 6 km dlouhé silničce do Jelení. Jedeme podél potoka, okolo
krásné vysoké smrky, svítí sluníčko. Občas potkáme nějakého cyklokolegu. Prostě
cykloturistická pohádka. A Jelení to jenom umocnilo. Endorfiny z nás
stříkají na všechny strany. Pak ještě kousek do kopce, jedeme po krušnohorské
magistrále, ze které sjedeme do Rolavy. Zbývající úsek cesty je stejný jako ve
středu. Na kraji Kraslic stavíme na pivko a „na kus řeči“ se u nás zastavuje
starší pán, který nám lámanou češtinou líčí svůj neobyčejný životní osud
sudetského Němce. Byla z toho velmi zajímavá a poučná „přednáška“ o konci
2. světové války a několika následujících letech. Do Počátků dojíždíme fyzicky
vyčerpaní, ale zážitky z dnešního dne to mnohonásobně převyšují.
Program dnešního
dne má přívlastek „lázeňský“. Budeme poznávat Františkovy Lázně a jejich okolí.
Dnešní trasa: Autem do Fr. Lázní – Ostroh (cyklotrasa č.36) – Libá (č. 2067) – dále po cyklotrase č. 2066 – vlevo po cyklotrase č. 2063 – za silniční křižovatkou pokračovat po trase č. 36 do Fr. Lázní – autem do Motýlího domu – Počátky. Povrch trasy převážně asfaltový, na trase č. 2063 v úseku bývalé signálky rozbitý asfalt.
Dneska se nám to
počasí nějak zkazilo. Obloha zatažená, pofukuje studený větřík, sem tam i
nějaká kapna ukápne. Ale my jsme tu proto, abychom jezdili na kole. A tak
nakládáme kola na auta a míříme k Františkovým Lázním, čeká nás lázeňský
okruh. Jako první cíl jsme si určili hrad Seeberg v obci Ostroh. Je to
velmi pěkně opravený a útulný hrad, ve kterém je expozice porcelánu, historie
vývoje nábytku a oblečení a ve špejcharu expozice vesnice na Chebsku. Na
prohlídku by bylo třeba daleko více času, ale mi musíme pokračovat dál.
V obci Libá jedeme okolo zámku, který je dosti zdevastován, ale právě
prochází opravou. Tady najíždíme na značenou cyklotrasu, která vede po bývalých
„signálkách“. Dojíždíme až na dohled německého Hohenbergu, kterému vévodí téměř
pohádkový hrad. Kdyby bylo lepší počasí, asi bychom využili blízkého přechodu do
SRN, ale v tomto počasí (už pravidelně prší), se nám tam nechce.
Pokračujeme po další signálce, která je však pěkně rozbitá a ještě to mokro.
Dneska to na endorfiny není. Volíme tedy zkrácenou trasu a nejkratší cestou
jedeme zpět do Fr. Lázní. Cestou ještě míjíme Komorní hůrku, kdysi dávno činnou
sopku. Ve Františkových Lázních využíváme služeb restaurace U Švejka, před
pivem jsme dali přednost grogu a teplému čaji. Pak ještě zastavení u „Frantíka“
a koupit lázeňské oplatky. Ještě nás lákal nový aquapark, ale po shlédnutí cen
nás chuť přešla. Nasedáme do aut a jedeme se podívat do Motýlího
domu. Jsou zde
k vidění spousty krásných motýlů jak živých, tak přišpendlených ve
vitrínách. Původně byla v plánu ještě návštěva rezervace Soos, ale někteří
členové výpravy to razantně odmítli jektaje zuby. Dnešní etapa byla poněkud
kratší, ale v minulých dnech jsme toho najezdili dost, aspoň si dneska
trochu odpočineme.
Je to
k vzteku, ale dneska se udělalo opět krásně a teplo. Proč takhle nemohlo
být včera! Přesto dnes neplánujeme žádnou cykloakci. Houbaři mezi námi
zvítězili, a tak dnešní dopoledne věnujeme sběru
hub, abychom si
z dovolené přivezli nejen zážitky, ale i nějaké naturálie.
Pobyt
v Počátcích u Kraslic byl pro všechny zúčastněné velkým zážitkem, poznali
jsme některá pro nás dosud neznámá místa naší krásné vlasti, někteří z nás
opět překonali své hranice možností, hub jsme našli požehnaně. Celkově velmi
úspěšná akce.