Lipno 28.9 - 1.10. 2006
Účastníci akce: Petr a Radka, Vašek a Mirka, Pavel a Marcela, Dáša, Petr I, Petr II a Pavel.
Po loňském nádherném závěru cyklosezony na Lipně jsme letos opět vyrazili do těchto míst. Tentokrát se organizace ujal Vašek Beran. Zajistil ubytování v Kovářově a naplánoval i jednotlivé trasy. Počasí nám jako obvykle přálo.
Čtvrtek 28.9. 2006
Ráno jsme vyjeli celkem brzy, abychom byli v 10 hodin v Hodňově, odkud jsme chtěli vyrazit na první trasu. Naším plánem bylo objet či projet Vojenský újezd Boletice, který je ve svátky, soboty a neděle přístupný po vyznačených cyklotrasách.
Dnešní trasa: Hodňov - Maňávka - Arnoštov - Křišťanov - Markov - Tisovka - Březovník - Chvalšiny - Boletice - Polná na Šumavě -Otice - Hodňov (ujeto 65 km).
Hned na začátku nás kousek za Maňávkou čekal na rozdýchání pěkný stoupák těsně pod vrchol Špičáku. Jen silné povahy a zdatní sportovci ho pokořili v sedle, účastnice raději volily pěší formu zdolání kopce. Po vydýchání jsme pokračovali po lesních cestách či silničkách, střídavě z kopce do kopce až do Arnoštova. Tady jsme si dali první občerstvovací zastávku z vlastních zásob. Hospody se tady samozřejmě nevyskytují, i když jedna budova vykazovala typické hospodské znaky, ale byla prázdná. Příjemným překvapením, se kterým jsme ani nepočítali, byl bufet v Křišťanově. Po kávo-pivní zastávce, která nás osvěžila, jsme pokračovali dál a kochali se pěknými výhledy. Kousek od Březovníku pánská část naší výpravy pronikla až na dopadovou cvičnou plochu. Byli z toho moc nadšení, zřejmě jim to připomnělo "dávná" mladá léta strávená na vojně. Odtud jsme se krásným sjezdem dostali do Chvalšin, jednoho z mála "civilizovaných" míst na trase. Moc se nám tu líbil kostel na náměstí, které je nezvykle velké a kostelem rozdělené na dvě části. Odtud jsme pokračovali směrem na Boletice. Po levé ruce jsme měli panorama Blanského lesa, jehož nejvyšším vrcholem je Kleť. Nejkrásnější pohled se nám ale naskytl, když jsme vystoupali do sedla pod Kraví horou. Pak se ještě naše cesta několikrát zhoupla nahoru a dolu a byli jsme opět v Hodňově. Po naložení kol a znavených cyklistů do aut jsme vyrazili do Kovářova.
Pátek 29.9. 2006
Na dnešní den Vašek po včerejší neočekávaně náročné trase původně naplánoval odpočinkovou trasu na Vítkův kámen a zpět. Nakonec to dopadlo poněkud jinak.
Dnešní trasa: Kovářov - Hrdoňov - Posudov - Frymburk - Fryšava (přívoz) - Rozcestí u mostu - Sv. Tomáš - Vítkův kámen (hrádek) - Pasečná - Spáleniště - Mnichovice - Vyšší Brod (klášter) - Čertova stěna - Loučovice - Lipno - Frymburk - Hrdoňov - Kovářov (ujeto 76 km).
Po včerejší opuštěné krajině v okolí Boletic nás dneska čekal šok - neskutečné množství cyklistů! Skoro jsme se nevešli na přívoz, ale po vystoupení ve Fryšavě se jednotlivé skupiny docela rychle rozprchly různými směry. Na Vítkův kámen už jsme stoupali téměř sami. Ve Sv. Tomáši jsme si dopřáli malé osvěžení a šli (ano šli!) jsme se pokochat výhledy ze zříceniny hradu. Bohužel bylo dost mlžno a tím pádem viditelnost omezená. Máme prostě smůlu, vloni byla mlha také. Po návratu z výhledového místa do hospody nám Vašek sdělil změnu trasy: " Je hezky a celkem málo hodin, pokračujeme do Vyššího Brodu. Bude to celé z kopce, za Spáleništěm je nějaký stoupáček." A taky byl, a pořádnej! Žádná oddychová trasa! Na jeho vrcholu jsme se ocitli nedaleko rakouské větrné elektrárny. Vrtule se točily a vůbec nic nebylo slyšet. Pak nás už čekal jen sjezd do Vyššího Brodu. Chvilku jsme hledali areál kláštera, nakonec jsme samozřejmě byli úspěšní. Nádherná a impozantní stavba. Prohlídka však trvá přes hodinu, což by nám udělalo čáru přes časový plán. Chtěli jsme dojet za světla. Po chvíli kochání jsme vyrazili na cestu zpět proti proudu Vltavy. Zastavili jsme akorát u Čertovy stěny, u přehradní hráze a v Lipně na Marině. Zdejší areál nás "praštil" do očí. Je to hodně nóbl, ale nějak to sem nepasuje. Sluníčko už bylo dost nízko, citelně se ochladilo, až do Frymburka jsme jeli "časovku družstev". Kousek před Hrdoňovem jsme se pokochali krásným západem slunce. Snad se to alespoň někomu podařilo vyfotit. Do Kovářova jsme dojeli unavení ale spokojení. Dneska bylo silných zážitků na rozdávání.
Sobota 30.9. 2006
Dneska nás čeká pohodová trasa okolo Švarcenberského kanálu. Někteří členové naší skupiny si chtějí projet tuto cestu, protože zde ještě nebyli. Ráno se trochu válí mlha, ale ta se rychle rozpustila a dneska nás čeká pěkný den.
Dnešní trasa: Kovářov (autem) - Horní Planá - Pernek - Nová Pec - Jelení - podél Švarcenberského kanálu až na rozcestí U Korandy - Rozcestí u mostu - Přední Zvonková - Zadní Hamry - Bližší Lhota (přívoz) - Horní Planá (autem) - Kovářov (na kole ujeto 70 km).
Po vydatné snídani typu "švédský stůl" jsme se auty dopravili do Horní Plané. Až tady jsme nasedli na kola a vyjeli směrem na Pernek. V něm již najíždíme na cyklotrasu s minimálním provozem. Za mostem v Nové Peci jsme se rozdělili, většina směřovala rovnou do Jelení, "závodníci" si naplánovali dnešní trasu prodloužit o zajížďku na Stožec a výjezd k Plešnému jezeru. Při pojídání výborné šumavské bramboračky a popíjení pivka v hospůdce v Jelení jsme si na ně vzpomněli, kde asi zrovna šlapou. A pak jsme vyrazili na tuto poněkud nudnou, protože stále po rovině, cestu. Bylo to tu jako na Václaváku, potkávali jsme mnoho cyklistů v obou směrech, někteří naše pozdravy opětovali, někteří se tvářili, že snad ani pozdravit neumí. Těsně za přejezdem do Rakouska jsme zastavili u zrcadla u cesty a spáchali tady hromadné foto. Mezitím nás totiž dojeli "závodníci". Zbytek cesty si někteří členové naší cyklovýpravy zpestřili několika defekty, nakonec jsme na "závodníky" ještě čekali. Zrychlené tempo bylo také diktováno obavou o včasný příjezd k přívozu do Bližší Lhoty. Všichni jsme to v pohodě zvládli a k přístavišti přijeli s dostatečným předstihem. Do Kovářova jsme se opět přemístili auty. Po celkové úpravě zevnějšku jsme se sešli u večeře a zhodnotili dnešní den.
Neděle 1.10. 2006
Poslední den na Lipně, nějak to moc rychle uteklo. Protože jsme museli již dopoledne vyklidit pokoje, hned po snídani nakládáme vše do aut a přemisťujeme se až za Český Krumlov a zastavujeme ve Zlaté Koruně. Vašek tady naplánoval menší kolečko "po rovině".
Dnešní trasa: Kovářov (autem) - Zlatá Koruna - Štekře - Záluží - Opalice - Rančice - Boršov n. Vltavou - Vrábče - Holubov - podél Křemžského potoka - Dívčí Kámen - Plešovice - Zlatá Koruna (autem) - Včelná (pozdní oběd) - Plzeň (na kole ujeto 35 km).
Po krátké přípravě (převlečení do cyklistického a vyložení kol) jsme vyrazili po cestě podél Vltavy. Po několika desítkách metrů nám však ztuhl úsměv na tváři, cesta vedla do pěkného kopce, museli jsme vyjet nahoru z údolí Vltavy. Pak už cesta ale neměla chybu. Projížděli jsme malebnými vesničkami, kochali se pohledem na panorama Blanského lesa, nechali se unést romantikou Křemžského potoka. Třešničkou na dortu byl ovšem hrad Dívčí Kámen. Nečekaně velká zřícenina hradu. Škoda, že jsme na prohlídku měli jen omezený čas. Odtud byl jen kousek do Zlaté Koruny, kde jsme si pouze zvenku prohlédli areál kláštera. Krásná tečka za naším čtyřdenním putování po Jižních Čechách.
Závěrem: Na tento prodloužený víkend jsme se moc těšili a naše očekávání se beze zbytku splnilo. Poděkování patří hlavně Vaškovi za perfektní organizaci akce, dále všem účastníkům za velice příjemnou společnost a pak také sv. Petrovi, že nám zařídil moc pěkné počasí. Zase někdy nashledanou na Lipně.