Sraz NaKoláků v Plzni 17. - 19.11. 2006
Někdy koncem srpna vznikla myšlenka, že zima je přece jenom v našich zeměpisných šířkách dost dlouhé období a mezi srazem NaKoláků v září a pak až v květnu je moc dlouhá doba. Co takhle udělat takový malý "mezisraz" a volba padla na Plzeň. Sice se objevili i tací, kteří si mysleli, že dělat sraz cyklistů v půlce listopadu je úplný nesmysl. Ale asi někdo tam "nahoře" (úplně nahoře) má NaKoláky rád a zajišťuje na jejich srazy pěkné počasí. Nebo že by byl Bejbís až tak organizačně schopný?
Účastníci (společných jízd): Bejbis a Bejbísová (hlavní organizátoři), Burajda a Burísek, Radka , Honza, Strejda Libor, Airline, Kominík, Míra l., Kolín a Kolínová, 3 mladí a neklidní (Bob a spol.), Švestka a Švestkoň, Jarmila a Petr, Arabice s kamarádkou, Hrabe x.
Pátek 17.11. 2006
Několik náruživých NaKoláků se sešlo již ve čtvrtek večer (viz foto) ale hlavní "síla" se objevila až v pátek. Na trasu nás vyrazilo 20.
Dnešní trasa: Plzeň (ubytovna) - podél řeky Úslavy - Božkov - Koterov - Starý Plzenec - Šťáhlavy - zámek Kozel - Hotel Hájek (oběd) - Šťáhlavice - Nezvěstice - Chválenice - Nebílovský Borek - Štěnovický Borek - Čižice - Útušice - Radobyčice - Hradiště - Plzeň(ubytovna). Ujeto 53 km.
Přestože ubytovna (podle slov ubytovaných "hluboký socialismus") byla v centru Plzně nedaleko nádraží, krátkým průjezdem podél hlavní komunikace na Prahu jsme se dostali k řece Úslavě, podél níž vedla první část trasy. V Božkově (okrajová část Plzně) některé překvapila ohrada s koňmi. Za zády jsme nechali i Stock Plzeň a uháněli dál. Poněkud rozmáčenou cestou jsme dojeli do Koterova, kde nadchlo část našeho pelotonu průčelí stylové hospůdky. A není se co divit, protože Koterovská náves je chráněná kulturní památka. Cestou do Starého Plzence jsem chtěla ostatním ukázat nepřehlédnutelný symbol Plzeňska - hrad Radyni. Ale kopec byl v mlze a po hradu ani památky. Takže veškerou pozornost na sebe poutala rotunda nad Plzencem, která byla vidět i z hospůdky, kde jsme se zastavili na první krátké občerstvení. Okolo Bohemia Sektu jsme pokračovali dál do Šťáhlav a odtud k zámku Kozel. Poté, co jsme zdolali docela nepříjemné stoupání k zámku, bylo slyšet jen zrychlený dech cyklistů a cvakání fotoaparátů. Spáchali jsme zde i první společné foto. Krátkým přejezdem jsme se pak dostali do Hotelu Hájek, kde jsme se posilnili na další cestu. Hromadně jsme si dali "smažák" (vzpomínka na nepřítomnou wewerku), pouze dva "odrodilci" si dali "čínu". Pak se naše cesty rozdělili. "Mladým a neklidným" (včetně Radky, Kominíka, Kolína, Míry l., Honzy a Hrabe x) byla připravená trasa málo "přes kořeny" a poněkud si ji upravili k vlastní spokojenosti (nakonec jeli i po dálnici). "Starší a zklidnění" to vzali po okreskách a v pohodě již za šera dorazili do Plzně, tentokrát podél řeky Úhlavy (Plzeň - město čtyř řek). Večer jsme se ještě sešli v pivnici Na spilce, kde se hodnotil dnešní den. Přivítali jsme mezi sebou i Jitku a Václava Vrtalovy, takové naše "adoptivní" rodiče. Bohužel mezi nás přijeli jen na chvíli, ráno zase ujížděli za svými povinnostmi. A naše řady se rozrostly o Švestku se Švestkoněm a Martu, která přijela na lehokole. A Kolínovi přijela Věra (vlakem).
Sobota 18.11. 2006
Dnešní trasa: Plzeň (ubytovna) - průjezd městem - Zoologická zahrada - Račice - Malesice - Město Touškov - Újezd nade Mží - zřícenina hradu Buben - Líšťany - Hunčice - Všeruby - Stýskaly - Příšov - Ledce - Záluží - Třemošná - Zruč (muzeum letadel a bojové techniky) - průjezd Severním předměstím Plzně - Plzeň (ubytovna). Ujeto 63 km.
Vyjeli jsme ještě za ranní mlhy, po rychlém průjezdu se s městem loučíme u zoologické zahrady. V Radčicích se od nás opět oddělili "mladí a neklidní" a vzali to terénem. Hlavní peloton zamířil po silnici k Městu Touškovu. Tady jsme nemohli minout jednu z mála dnešních příležitost na dodržení pitného režimu. Hlavním vrcholem dnešní vyjížďky však bylo opékání buřtů na hradě Buben. Původně mně to přišlo hodně ujeté - 18. listopadu opékat buřty! Ale počasí se dnes předvedlo a dokonce nám svítilo sluníčko! Prostě nádhera! A buřty byly vynikající! Akorát se poněkud opozdil jeden chleba, protože "mladí a neklidní" se zdrželi v hospodě a chleba měl někdo z nich v ruksaku. Při čekání jsme si alespoň mohli zbytky hradu dobře prohlédnout. Kominík uplatnil svoji profesi kominíka a vylezl na jednu z nejvyšších stěn, která z hradu zůstala. Při pohledu na něj se někteří z nás orosili. S plnými bříšky pokračujeme dál, bohužel je to do kopce. Ale každý kopec má svůj konec a když k tomu šlapání ještě svítí sluníčko, nemá to chybu. Projeli jsme Líšťany s nepřehlédnutelným kostelem, Hunčice, kde ze zámečku zbyly jen obvodové zdi a krátkým sjezdem jsme se dostali do Všerub. Tady jsme udělali další picí zastávku v hospůdce u místního fotbalového hřiště. Pánové si tu dokonce mohli zahrát fotbal na záchodě (v mušli). Detailnější vysvětlení určitě rádi poskytnou osobně. Já na pánský záchod nechodim. Pak jsme zamířili přes Stýskaly, Příšov, Ledce, Záluží a Třemošnou na okraj Zruče, kde má pan Tarantík sbírku vyřazených letadel a vojenské techniky. Většinu účastníku toto vrakoviště moc nenadchlo, ale Kominík se tam v neděli vypravil sám a pořádně si to tam užil. Do Plzně jsme dorazili už za tmy. Byl na nás krásný pohled, protože všem červeně blikali "prdelky" a tudíž jsme vypadali jak hejno světlušek. Večer jsme se rozloučili s Radkou, Honzou, Arabicí a její kamarádkou. Zamířili již domů.
Neděle 19.11. 2006
Dnešní trasa: projížďka okolo Boleveckých rybníků a příměstskými lesy na severním okraji Plzně. Ujeto cca 30 km.
Na dnešní trasu už vyjelo jen 10 cyklistů. Okolo fotbalového hřiště FC Viktoria Plzeň jsme dojeli k soutoku řek Radbuzy a Mže, tady vzniká Berounka. Odtud jedeme k soustavě Boleveckých rybníků, což je rekreační oblast Plzně. Kominík se asi v duchu smál, když jsme stáli na hrázi Velkého Boleveckého rybníka. Velikosti třeboňských rybníků zdaleka nedosahuje. Dalším zajímavým místem byla zastávka u Kolomazné pece. Je to technická památka z doby, kdy se kolomaz vyráběla z přírodních materiálů. Pak jsme ještě dojeli k přírodní kuriozitě "smrku trojáku". A protože do odjezdu vlaku Strejdy Libora zbývalo ještě dost času, pohotově jsme změnili plán a zamířili do Sence do cukrárny "U Samků". To byla opravdu sladká tečka za celou akcí. Pak už jen návrat do Plzně, foto "pozůstalých" a loučení.
Závěrečné hodnocení:
Sraz NaKoláků se opět povedl, jak jinak. Velký podíl na tom má Bejbís, hlavní organizátor. Nálada byla výborná, sportovní výkony vynikající. I počasí vyšlo na "1". Nashledanou v květnu na dalším srazu. Ahoooj!