Vladař červen 2005
Již dlouho nás lákal nepřehlédnutelný kopec Vladař, ležící severně od Manětína (bývalý okres Plzeň-sever). Naplánovali jsme trasu, vybrali vhodný termín a vyrazili. Naše výprava nebyla velká. Tři cyklisté, tři kola, jedno auto, fotoaparát a videokamera.
Trasa výletu: autem do Manětína - Stvolny - Močidlec - Vladořice - výstup na Vladař po červené turistické značce - Záhořice- stále po červené t.z. až na silnici směrem na Chyše - Chyše - Čichořice - Poříčí - Jablonná - po 3 km odbočit vlevo proti proudu potoka - Poustky (odbočit vpravo) - na rozcestí u Velkého rybníka odbočit vpravo - Rabštejn nad Střelou - po modré t.z. do Manětína (původní varianta, která se neuskutečnila) - autem do Plzně.
Do Manětína dorážíme po 9. hodině dopolední, obloha je modrá a pofukuje vítr. Hned za Manětínem nás čeká stoupání 16%. Na rozdýchání je to paráda, zvláště, když okolo vás projede supící náklaďák. Po zdolání tohoto kopce už v dáli vidíme mohutné panorama Vladaře. Každým šlápnutím se k němu blížíme, ale je to docela dřina, protože vítr zesílil a fouká proti nám. Ve Stvolnym obdivujeme roubenou chaloupku, v Močidlci zase kostel se zachovalým německým hřbitovem. Blížíme se k Vladořicím, silnice začíná stoupat. Na úpatí Vladaře se nám při pohledu zpět otevřelo krásné panorama. Vydáváme se po červené t.z. na vrchol kopce. Někde jsme něco přehlédli a klasicky zakufrovali. Prodíráme se vysokou trávou, křovisky, kola spíše neseme než vedeme, o jízdě nemůže být řeč. Svízel přítula se tulí a tulí. Nakonec přece jenom narážíme na cestičku, která nás přivede na vrcholovou plošinu kopce. Je to rozlehlá pláň porostlá křovisky,stromy a vysokou travou. Na několika místech jsou zbytky po ohništích. Asi tady často někdo nocuje "pod širákem". Objevujeme informační tabuli o historii tohoto kopce. Je opravdu bohatá, začíná již několik století př.n.l., kdy tady bylo keltské hradiště. Po svačince pokračujeme dále. Po několika kilometrech dojíždíme do obce Chyše, jejíž dominantou je krásně opravený zámek. Je zde muzeum K. Čapka, protože ten zde působil jako vychovatel a učitel u šlechtického rodu Lažanských. Okolo zámku je pěkný anglický park. Co nás však zklamalo, je možnost občerstvení. V zámku byl předražený bufet, na náměstí nic moc hospoda, raději jsme si pivo vzali ven, na jídlo jsme si nechali zajít chuť. Pak pokračujeme pohodovou silničkou s nulovým provozem podél říčky Střely, projíždíme několika chatovými osadami, kocháme se okolím a dokonce se lehce smočíme ve vodě. Prostě výlet se vším všudy. Zpevněná cesta nás odvede od Střely do kopce, vyjíždíme v osadě Poustky nad Žihlí. Pak jsme odměněni dlouhým sjezdem do Rabštejna nad Střelou. Potěšení z jízdy však dlouho netrvá, hned za cedulí s názvem obce nás čeká dokopec 18%. Uf! Ten teda stojí za to! V Rabštejně si konečně dáváme něco na zub, pro turisty je tady dost možností. Cestu zpět do Manětína jsme měli naplánovánu po modré t.z., ale už podruhé jsme dnes zakufrovali. Vyjíždíme na silnici kousek za Rabštejnem, vracet už se nechceme, pokračujeme dál na Stvolny a do Manětína. Přestože dnešní "etapa" nebyla náročná na počet kilometrů, jsme příjemně unaveni a máme spoustu nových a krásných zážitků. Cykloturistika je nádherná věc!